CYKLOPLAZ Chomutov - založeno 2007
|
KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU
Ti, kteří rádi a pozorně sledují při jízdě vlakem ubíhající krajinu, si možná všimli při cestě z Bíliny do Teplic, jak se na maličkou chvilku pod oblými kopci Českého středohoří objeví něco, co by mohlo být pozůstatkem jakéhosi hradu. To „něco“ je skutečně zřícenina hradu Kostomlaty a zjeví se kousek za zastávkou Chotějovice. Tedy pokud to místní, poněkud pošmourné počasí vůbec dovolí. Ideální situace je při západu slunce, kdy se hlavní věž hradu, osvětlena posledními paprsky, třpitivě leskne a vystupuje ze stínu jako dokonalý kontrast k lesnatému pozadí.
Z úvodu dalšího pokračování Výletníku je zřejmé, že se poprvé vydáme o něco dále, na úpatí sopečného Českého středohoří.I tento cíl však není z Chomutova nedostupný a zvláště ve spojení s návštěvou dalších zajímavostí v okolí ( Duchcov, Milešovka, Bořeň, Osek, Rýzmburk ) lákák celodennímu výletu.
 Hrad samotný se nachází nedaleko nad stejnojmennou obcí a byl založen zřejmě na přelomu 13. a 14. století pány z Oseka, nazývaných též z Rýzmburka dle rozlehlého hradu nad Osekem. Ti patřili k potomkům mocného rodu Hrabišiců. Rodokmen Hrabišiců sahá až do 11. století a během několika staletí se stal tento rod jedním z nejváženějších v celém Království českém a samozřejmě také velice majetným. Vlastnil řadu vsí a hradů od severního Plzeňska až po Bílinu. Z Bílinska také většinou svým územím vládl. Poznávacím znamením rodu byly hrábě, které nechybí na žádném dochovaném znaku.
 První zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy páni z Oseka dali Kostomlaty s několika vesnicemi v léno Chotěborovi z Herštejna. Hned za dva roky hrad koupil tehdejší moravský markrabě Karel – budoucí císař Karel IV.
Vcelku věrohodná podoba hradu přibližně z této doby je na následujícím snímku. Že se nejednalo o žádný malý hrádek, je patrné na první pohled.
 Až do konce husitských válek se ve vlastnictví panství vystřídali Žerotínové a páni z Dubé. Zajímavou postavou byl jistě Albrecht Škopek z Dubé, velký komtur řádu německých rytířů. Poté se hradu zmocnila jedna z nejdůvtipnějších osobností první poloviny 15. století. Byl jím Jakoubek z Vřesovic, zchudlý moravský šlechtic, který přišel do Čech v husitském období. Dokázal ze zmatené doby vytěžit ohromný majetek a díky svým vojenským a diplomatickým schopnostem se stal téměř nepostradatelným pro všechny válčící strany.
 Jako udatný bojovník stál při Žižkovi. To mu však nijak nebránilo uznat po bitvě u Lipan roku 1434 císaře Zikmunda. Po Zikmundově smrti vítal na osiřelém trůnu Habsburky a po nich provolával slávu Jiřímu z Poděbrad. Od každého panovníka samozřejmě dostával za „věrnost“ další a další statky, až v severozápadních Čechách vybudoval základy rodové moci pánů z Vřesovic. Ti pak drželi panství téměř dvěstě let a nazývali se Kostomlatští z Vřesovic.
Za účast ve stavovském povstání v letech 1618 – 1620 byli poslední majitelé z rodu Kostomlatských postiženi konfiskací třetiny majetku.
Zbytek i s hradem pak prodali Černínům z Chudenic. To již byl hrad s největší pravděpodobností pustý.
 Vrchnost se přestěhovala blíže k obci Kostomlaty, do nově postaveného zámku.Ten dnes slouží jako ženský nápravný ústav a to již od roku 1888. Má tedy úctyhodnou tradici, ale to je zcela jiný příběh.
 Do dnešních dnů se z hradu zachovalo převážně obvodové zdivo a vcelku zachovalé věže.
 Hrad je volně přístupný a cesta k němu není nikterak náročná. Samozřejmě je lepší seznámit se před případnou návštěvou s mapou a najít tu nejvhodnější trasu. Může se stát, že se zřícenina zjeví v dáli mezi stromy tak, jako na následujícím snímku.
 O udržení alespoň současného stavu zříceniny se stará Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty. Na hradě se též uskutečňuje řada kulturních akcí a ten tak na několik dní v roce ožívá a vrací se ke své někdejší slávě. Romantické kouzlo Kostomlat loni objevili i filmaři, kteří zde pod vedením režiséra Trošky natáčeli pohádku.
 Hrad Kostomlaty má bohatou historii a určitě neprohloupí nikdo, kdo neodolá a zříceninu navštíví. Vždyť kolik jen toho pamatují chladné, větrem ošlehané zdi . . . Možná i to, že se dříve hradu říkalo Sukoslav. Tedy tak, jak je uvedeno v bájném díle známého kronikáře Václava Hájka z Libočan. Jenže tento kavalír si se skutečnými historickými prameny nikdy moc nerozuměl. Zůstaňme tedy u názvu Kostomlaty. Vždyť i tak má hrad krásné jméno odpovídající času, kdy byl skutečně postaven.
Z Vřesovic Jakube
Copak máš dnes za lubem?
Loupit, vraždit, přepadat?
Či snad věrnost přísahat?
Komu? Jakoubku z Vřesovic . . .
Přec tomu, kdo dá víc!
P.P. Chomutov 15.4.2009
Prameny: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
( Svoboda 1984 )
Foto: Archív ( 1-3,9 )
P.P. ( 4-8 )
|